Rekuperace a větrání pod kontrolou: CO2 rozhoduje

Jak se rekuperace řídí dnes

Většina jednotek jede v režimu stupňů: jednička přes den, dvojka večer, nárazově trojka. Nastaví se to při předání a pak na to nikdo nesáhne. Jednotka neví, kolik lidí je doma, jestli se vaří, spí, nebo je dům prázdný.

Časovač je odhad. Odhady u větrání znamenají dvojí plýtvání: buď se větrá málo a ráno se budíte do těžkého vzduchu, nebo se větrá zbytečně moc a v zimě vyháníte teplo, které jste draze vyrobili. V létě je to jedno, okna bývají otevřená. V topné sezóně je každá hodina zbytečného plného výkonu čistá ztráta.

Nejde o malé rozdíly. Domácnost se přes den vylidní do práce a školy, večer se sejde v jednom pokoji, v noci spí za zavřenými dveřmi ložnic. Potřeba větrání se během dne mění násobně a pevný program to z principu nemůže trefit.

Plýtvá se přitom dvakrát naráz: zbytečný výkon znamená spotřebu ventilátorů a v zimě únik tepla, které musí vytápění vyrobit znovu. Řízení podle potřeby tlačí obojí dolů současně, a to bez jakéhokoli zásahu do jednotky samotné. Mění se jen to, kdo rozhoduje o výkonu.

CO2 rozhoduje

Koncentrace CO2 je nejlepší dostupná míra vydýchanosti vzduchu. Roste s počtem lidí v místnosti a s časem stráveným za zavřenými dveřmi. Čidlo ji měří průběžně a systém podle ní plynule přidává nebo ubírá výkon jednotky.

Nejcitelnější je to v noci. Ložnice se zavřenými dveřmi je malý objem vzduchu na dva spící lidi, a přesně tam běžné nastavení podle časovače selhává, protože jednotka v noci jede na útlum. Řízení podle čidla to obrátí: v noci větrá tam, kde se skutečně spí, a ráno není v místnosti těžko.

Praktické pravidlo: neřiďte se průměrem domu, ale nejhorší obsazenou místností. Obývák s celou rodinou večer a ložnice v noci jsou místa, kde se rozhoduje o kvalitě vzduchu. Chodba nikoho nezajímá.

Hodí se i ruční výjimky. Návštěva, vaření pro deset lidí, cvičení v obýváku: jedno tlačítko krátkodobě zvedne výkon a systém se pak sám vrátí k běžnému řízení. Automatika nemá být klec, má být výchozí stav, který funguje, když na větrání nemyslíte.

Vlhkost: druhá veličina

Sprcha, vaření a sušení prádla zvednou vlhkost rychle a lokálně. Systém, který vidí čidla vlhkosti, na to odpoví krátkým intenzivním odvětráním a pak se vrátí do klidu. Bez čidel jednotka buď reaguje pozdě, nebo běží preventivně naplno.

Typický příklad je koupelna bez okna: po sprše potřebuje pár minut plného výkonu, ne hodinu mírného větrání. A obráceně, v mrazivých týdnech, kdy je venkovní vzduch velmi suchý, zbytečně intenzivní větrání interiér vysušuje. Řízení podle skutečné vlhkosti drží rozumné pásmo v obou směrech.

Hlídání vlhkosti má i stavební rozměr: dlouhodobě vlhké kouty a rosící se okna jsou předstupeň plísní. Automatika, která vlhkost drží v rozumném pásmu, je levnější než sanace.

Jak jednotku připojit k systému

Cesty jsou tři a liší se jednotka od jednotky. Část rekuperací má rozhraní Modbus, které Home Assistant podporuje vestavěnou integrací. Část má analogový řídicí vstup 0 až 10 V, na který se výkon předává jednoduchým převodníkem. A část má integraci výrobce, u které je potřeba si předem ověřit, co skutečně umí a jestli nevyžaduje cizí cloud.

Na cloudové aplikace jednotek se dívejte střízlivě: dokud běží server výrobce, fungují. Řízení větrání je ale provozní věc domu na desítky let, a proto chceme, aby běželo lokálně, bez závislosti na něčí službě. Drátové rozhraní je nudné a spolehlivé, přesně jak má technika v domě být.

Z toho plyne rada pro každého, kdo rekuperaci teprve vybírá: ptejte se na Modbus nebo aspoň na analogové řízení dřív, než podepíšete objednávku. Rozhraní, které jednotka nemá, jí žádný systém nedodá. Stejnou otázku položte i u tepelného čerpadla, protože obě zařízení se potkají v jednom řídicím systému, jak popisujeme v článku o chytrém vytápění.

Co připravit při stavbě

Řízení větrání je nejlevnější, když se na něj myslí před omítkami. Kabel od rozvaděče k jednotce, datový kabel nebo sběrnice k čidlům v obytných místnostech, případně aspoň chráničky, kudy se dá protáhnout později. Podrobně to rozebíráme v článku o přípravě elektroinstalace novostavby a v textu o volbě mezi sběrnicí a bezdrátem.

U čidel rozhoduje umístění. Patří do výšky pobytu lidí, ne ke stropu nad radiátor a ne za závěs. Čidlo, které měří kout místo místnosti, řídí špatně celý systém. I tohle je důvod, proč polohu čidel plánovat s rozvody, a ne až po malování.

Na stavbě se u vzduchotechniky potkávají tři profese: dodavatel jednotky, elektrikář a ten, kdo nastavuje řízení. Kdo co zapojil a kdo co zprovoznil, ať je dohledatelné černé na bílém. Elektronický stavební deník jako domeum.app tyhle dohady řeší jedním zápisem. Koho se na co ptát, shrnuje článek o koordinaci profesí.

časté otázky

Vyplatí se CO2 čidlo k rekuperaci?

Pokud rekuperaci řídíte jen stupni a časovačem, pak ano. Čidlo umožní větrat podle skutečné obsazenosti domu, což znamená lepší vzduch v obsazených místnostech a méně zbytečného větrání v prázdném domě. Přesnou úsporu předem nikdo seriózně nespočítá, komfortní rozdíl poznáte první ráno.

Kolik čidel potřebuji?

Méně, než se zdá. Začněte ložnicí, pak obývací pokoj a dětské pokoje. Řídit se vyplatí podle nejhůř větrané obsazené místnosti, ne podle průměru celého domu.

Jde řízení doplnit ke starší jednotce?

Často ano, ale záleží na rozhraní. Jednotky s Modbusem nebo analogovým vstupem 0 až 10 V se připojují dobře. U jednotek bez rozhraní bývá možností méně a je fér říct, že někdy se dodatečné řízení nevyplatí.

Nestačí prostě větrat okny?

V domě bez rekuperace okna fungují, jen v zimě vyvětráte i teplo. V domě s rekuperací je otevřené okno obcházení systému, za který jste zaplatili. Řízené větrání dělá totéž bez tepelné ztráty a bez vašeho přemýšlení.